První DLC pro Battlefield 1 je nyní zdarma

tsnp

Ode dneška si můžete zdarma stáhnou první velké rozšíření They Shall Not Pass přes Origin, Playstation store nebo Microsoft store. Ale pospěšte, volné napořád nebude, jedná se o čtrnáctidenní limitovanou nabídku. Avšak nemusíte se bát, že by vám po vypršení časové lhůty z knihovny někam zmizelo, jakmile je jednou vaše, už vám zůstane.

18. dubna byla jedna mapa z tohoto dodatku uvolněna všem hráčům, nikdo ale nečekal, že bude následovat celý DLC pack. První rozšíření představilo francouzskou armádu, na kterou se v základní hře tak trochu zapomnělo. Spolu s ní obsahuje několik map, zbraní a novou elitní třídu.

Studio DICE nedávno oznámilo, že již nebudou vydávat měsíční bezplatné aktualizace, jako omluvu přišlo s touto zajímavou nabídkou, která by hráčům rozhodně neměla uniknout.

Reklamy

Čtvrtá sezóna ve Fortnite je tady!

fortnite

Začátek sezóny oznámil přílet meteoritu, který zdemoloval většinu základny Dusty Depot, a na jejím místě vznikl obrovský kráter ve středu mapy. Jeho menší části zdemolovaly pár dalších míst a pomohli ke vzniku novým. Do hry přibyly nové skrýše a obleky a jelikož téma této sezóny se točí kolem superhrdinů a padouchů, jsou zasazeny právě do tohoto stylu.

V kráterech lze najít zářící drahokamy, které po konzumaci umožní poskakování po bojišti v nulové gravitaci, a zajistí tak určitou výhodu nad protivníkem. Kromě toho na všechny čeká loot v podobě nových zbraní, obleků, herní měny a tagů, které můžete sprejovat kdekoliv na mapě.

Čtvrtá sezóna začala 1. května a tak se do ní již můžete zapojit!

 

Far Cry 5 – recenze

Far Cry je nepochybně jednou z největších značek francouzského Ubisoftu a mezi hráči je velmi oblíbená i přes celkem kritické recenze posledních dílů, kterým se vyčítala hlavně recyklace obsahu a málo novinek. Představení pátého dílu však naznačovalo, že bychom se tentokrát mohli dočkat opravdu více změn, a to v hratelnosti, příběhu i zasazení.

FC5 boomer

příběh

Poprvé se vydáváme do Ameriky, konkrétně do Montany, plné hustých lesů a hor. Zde se ujímáme role zástupce šerifa Hope County a osud se s námi nemaže od samého začátku. Celý kraj se totiž zmítá v problémech díky náboženskému kultu, který si říká Rajská zahrada. Sourozenci Seedovi, v čele s Josephem, pod záminkou konání dobra ve jménu Boha totiž stvořili fanatickou skupinu, která disponuje takovým zbraňovým arzenálem, že by se za něj nestyděl ani kdejaký menší stát.

A jak to tak v podobných hrách bývá, brzy po začátku se z hlavního hrdiny stane zároveň i největší nepřítel Rajské zahrady. A váš cíl? Samozřejmě zničení celého kultu a poražení všech čtyř sourozenců. Na papíře to celé zní zajímavě – vždyť kdy naposledy jsme zde měli hru s náboženskou tématikou, kde hrál příběh na vážnou notu? Bohužel v případě Far Cry 5 je příběh velmi předvídatelný, a tak už po zhruba hodině hraní budete schopni přesně odhadnout, co se ve hře dál stane. Navíc k sobě moc nesedí šílená hratelnost (která je založena na neustálé střelbě, výbuších a podobných akcích, které z této série známe) a tématika náboženství – příběh se snaží být vážný, ale při spojení s hratelností tak vůbec nepůsobí. Bohužel příběh nebude tím, kvůli čemu se do hry budete vracet.

HODNOCENÍ: 3/10


 

grafika

Jedním slovem? Wow! Hru jsem testoval na Playstationu 4 Pro, který byl připojen k velké 4K televizi se zapnutým HDR a na této „sestavě“ vypadala hra naprosto skvěle. Celkově musím pochválit zasazení do Montany – vše od přírody přes městečka až po zvířata pro tuto oblast typická se povedlo tvůrcům vytvořit opravdu skvěle. Asi nejhezčí na celé hře je samotná příroda, kdy není nouze o nádherné scenérie, při kterých jsem mačkal tlačítko Share jako zběsilý.  Ubisoft nás i nadále udivuje tím, jak krásně mohou vypadat i rozsáhlé hry, jako je Far Cry 5, Assassin’s Creed: Origins nebo Ghost Recon: Wildlands. Jedině snad modely postav by mohly být propracovanější a co se protivníků týče, uvítal bych větší rozmanitost – opravdu je zvláštní, že toho samého zarostlého chlápka s rozcuchanými vlasy budete zabíjet minimálně stokrát. A nebyla by to hra od tohoto francouzského giganta, kdybychom se nedočkali glitchů s mírně řečeno zvláštní fyzikou. Jeden příklad za všechny – procházíte se po poli, na kterém je zaparkované auto. Když v tu chvíli se proti autu rozeběhne evidentně rozzuřený jelen, který má s vozidlem zřejmě nevyřízené účty. Vši silou tedy do auta narazí a… jelen odlétá zhruba padesát metrů daleko a během letu stihne tolik salt a vrutů, že by i Aleš Valenta mohl závidět. Podobně fyzika ve hře funguje i při nárazech aut, postav a dalších zvířat. Naštěstí se podobně extrémní případy nedějí tak často, aby vám vyloženě kazily zážitek ze hry.

FC5 air strike

Výborný je také dabing, díky kterému si řadu postav opravdu zapamatujete a celkové ozvučení hry – soundtrack s náboženskými, rockovými a country songy do hry krásně zapadá. Velmi dobře působí také to, jak se hudba přizpůsobuje tomu, co se ve hře zrovna děje – při klidných pasážích hrají pomalejší skladby, naopak při přestřelkách hudba zesílí a slyšíte tvrdší rockové skladby. Po grafické a audio stránce toho není moc, co by se dalo vývojářům vytknout.

HODNOCENÍ: 9/10


 

hratelnost

Pokud jsem výše psal, že příběh není to, kvůli čemu se do hry budete vracet, tak právě hratelnost by tento efekt mít mohla. Arkádové ovládání vozidel, padáku či wingsuitu a celkem propracované chování zbraní dohromady tvoří velmi zajímavý (a hlavně zábavný!) mix, který vás u hry udrží i přes nezajímavý příběh. Far Cry byl vždy o akci, kosení stovek nepřátel, akci, výbuších a v neposlední řadě akci. Díl s číslovkou pět není výjimkou a přestřelky budou tvořit převážnou část herní doby. To ale vůbec není na škodu, naopak! Každá zbraň se chová trochu odlišně a každému bude vyhovovat jiný typ. Mě se nejvíce osvědčila klasická M4, na kterou jsem si dokoupil zaměřovač a tlumič a každou situaci jsem tak mohl řešit buď naběhnutím přímo mezi nepřátele a vystřílením celé základny, a nebo tichou likvidací jednoho po druhém zpovzdálí. Naštěstí Ubisoft vyslyšel nářky hráčů, které už po tolika letech opravdu nebavilo v každé hře hledat stožáry či věže, na které se museli dostat a zabírat/odemykat tímto způsobem další oblasti na mapě – nic takového vás ve Far Cry 5 nečeká.

Samozřejmě ve hře budete zabírat jednotlivé „základny“ jako například farmy, celá městečka a podobně a tím si zvyšovat svůj vliv v dané oblasti. Kromě těchto tradičních úkolů vás ale čeká i spousta dalších aktivit od velmi zábavných a zajímavých vedlejších úkolů až například po rybaření. Obsahu je zde opravdu neuvěřitelné množství a vy si tak můžete vybrat, do jaké aktivity se chcete zrovna pustit – hra vás do ničeho nenutí a postup hrou si tak z velké části určujete sami. Když už jsem zmínil rybaření, tak ano, lov zvěře je zde opět zastoupen stejně jako v předchozích dílech, ale naštěstí už s ním není spojený otravný způsob craftingu, kdy jste museli ulovit tři medvědy, abyste si vyrobili například větší peněženku. Ulovená zvířata použijete pouze na prodej a za získané peníze si kupujete náboje, nové zbraně, vozidla, letadla či lodě. Lov tedy slouží pouze k získání peněz, které se opravdu budou hodit, i když je získáváte samozřejmě i za plnění každého úkolu.

farcry.png

Ale nebojte, schopnosti hlavního hrdiny budete také vylepšovat, jen na jejich odemykání potřebujete zkušenostní body, které získáváte plněním úkolů a také výzev, jako je například „Zabij 10 nepřátel pomocí pušky“ nebo „Ulov 3 rosomáky“. Nikdo vás do plnění výzev nenutí a body můžete získávat pouze plněním úkolů, ale je dobré, že je zde i jiná možnost, jak se k nim dostat. Far Cry 5 se hraje prostě skvěle, navíc celou kampaň můžete projít v kooperaci s kamarádem (případně ho nahradí parťák ve formě NPC). Uměla inteligence vašich parťáku je celkem v pořádku – občas vám v akci i pomohou a vypadá to, že mají IQ alespoň podprůměrně inteligentního člověka. S protivníky je to horší – těží hlavně z počtu, rozhodně ne ze své chytrosti. Nicméně přestřelky a jejich variabilita jsou nesmírně zábavné a hratelnost potlačí i nevýrazný příběh. Far Cry 5 se tedy opět rovná zběsilá jízda a akce, a to je dobře.

HODNOCENÍ: 9/10


 

ostatní parametry

Kromě singleplayeru mají všichni hráči přístup do Far Cry Arcade, ve kterém můžete tvořit mapy či hrát ty už vytvořené Ubisoftem či ostatními hráči. Zajímavé je, že při tvoření můžete využít kulisy, postavy a objekty z mnoha různých her – předešlých dílů Far Cry, Watch Dogs, Assassin’s creed apod. Není tak nouze o mapy, kde se například potkávají hackeři s assassíny či jiné šílené kombinace. Fantazii se meze nekladou, a tak si už teď můžete zahrát klon PUBG, Layers of Fear nebo třeba Resident Evilu. Občas jsem nevěřícně kroutil hlavou, jak je možné vytvořit velmi propracovanou „hru ve hře“ a přitom v tak jednoduchém editoru – za tento mód zaslouží Ubisoft velké plus. Majitelé season passu se navíc mohou těšit na tři velmi zajímavá DLC, které však přímo s příběhem Far Cry nesouvisejí – podívají se do Vientamu, kde budou bojovat proti vojákům Vietkongu, nesmí chybět také zombíci a jako třetí DLC si vývojáři připravili výlet na Mars, kde samozřejmě nebudete vítáni s otevřenou náručí. A jako perličku na dortu ještě majitelé season passu na konzolích dostanou Far Cry 3 Classic Edition s měsíčním předstihem.

Na závěr už jen zmíním, že Far Cry 5 je dostupný s českými titulky (jak v dialozích, tak i ve všech menu a nabídkách).

Arcade, season pass nabušený obsahem až po okraj a k tomu česká lokalizace? Takto by to mělo vypadat!

HODNOCENÍ: 9/10


 

celkový dojem

Far Cry 5 je parádní akční jízda, která krásně vypadá a skvěle se hraje. Plusové body připisuji také za bonusový obsah ve formě Arcade módu, češtinu a velmi bohatý season pass. Celkové hodnocení sráží především velmi podprůměrný příběh a občas velmi bláznivá fyzika. Pokud si tedy nepotrpíte na filmečky a jednotlivé dialogy, ale chcete hlavně zábavnou hratelnost a velmi dobře zpracovanou střelbu, tento titul vás rozhodně bude bavit.

 hodnoce_farcry5

 

A Way Out – recenze

Představení A Way Out bylo jedno z nejpříjemnějších překvapení loňské E3 a všichni jsme byli na tuto hru z dílny tvůrců Brothers – A Tale of Two Sons, která vychází pod taktovkou EA Originals, zvědavi. Nebudu vás napínat – jedná se o opravu milé překvapení. Kooperativní hratelnost, výborné filmové zpracování a propracovaný příběh z tohoto počinu dělají více než kvalitní titul a my se na něj nyní podíváme podrobněji.

AWO car

příběh

Příběh sleduje osudy dvou vězňů, Lea Carusa a Vincenta Morettiho, kteří se společnými silami snaží uprchnout z věznice. Vincent, který právě nastupuje k výkonu trestu za údajnou vraždu, se zde potkává s Leem, který si odpykává trest za ozbrojenou loupež a praní špinavých peněz. Na první pohled dva úplně odlišní chlápci, kteří prakticky nemají nic společného, nicméně po několika úvodních scénách se dozvídáme, že je přeci jen něco spojuje – touha po pomstě. Plánování útěku může začít. Týmová práce a nashromážděný materiál jim umožní za jednoho deštivého večera uniknout, avšak neobejde se to bez menších komplikací. Po útěku začíná zábavnější část celého titulu, kdy vás čeká ukrývání před policií a honba za vašim společným nepřítelem. Oba hlavní hrdinové mají dost problémů i v osobním životě, tudíž v mezičase, kdy například zrovna neokrádají dva staříky na farmě, či nepřepadají starou benzínku, se snaží řešit problémy se svými rodinami.

Název může klamat, ale celá hra se netočí jenom kolem útěku z vězení. Ten tvoří pouze zhruba čtvrtinu hry, v dalších částech oba pátrají po kumpánech jejich společného nepřítele a posléze i po bossovi samotném. Celý příběh završí naprosto nepředvídatelné finále, kdy už si myslíte, že víte, jak vše dopadne, ale opak je pravdou. Prozradím vám pouze to, že závěrečné titulky se objeví za zhruba 6 hodin a předcházet jim mohou dvě různá zakončení. Jaká? Na to už musíte přijít sami.

HODNOCENÍ: 9/10


 

grafika

Hra se samozřejmě po technické stránce nemůže rovnat tříáčkovým titulům, avšak vezmeme-li v potaz velikost studia Hazelight a jejich rozpočet, nemůžeme si na kvalitu grafického či audio zpracování stěžovat. Autor Josef Fares má dlouholeté zkušenosti s filmem a režií, což se odráží v obou jeho herních počinech, oproti Brothers má ale A Way Out mnohem filmovější podání a působí více jako velký titul. V průběhu jsem se setkala pouze s malým množstvím chyb a bugů a díky tomu je průběh velice svižný a plynulý. Nicméně občas se zarazíte nad nepříliš hezkou animací obličejů během rozhovorů, u nichž jsem narazila ještě na jeden technický nedostatek – pokud oba hráči zároveň mluví s nějakou postavou, vždy je slyšet rozhovor toho, kdo ho začal jako první. Snaha o „umělecký dojem“ celého díla je bohužel cítit až příliš, někdy na úkor hratelnosti. Úhly kamer jsou v některých scénách matoucí a vy se tak s postavou doslova nemůžete trefit do dveří, případně v rychlé akci nestihnete včas zareagovat.

HODNOCENÍ: 8/10


 

AWO tictactoe

hratelnost

A Way Out lze hrát pouze v kooperaci dvou hráčů lokálně, nebo přes internet, přičemž stačí mít pouze jednu kopii hry. Vlky samotáře nepotěší zpráva, že si nemůžou titul zahrát úplně sami, jelikož druhou postavu vždy musí ovládat nějaký jiný hráč. Splitscreenu se snad nedá nic vytknout, důležité situace se vhodně prolínají do jednoho okna, v případě potřeby se jedno zvětší na úkor toho druhého, aby oba hráči v tu chvíli sledovali důležitější scénu. V několika částech se hra určitým způsobem větví a obě postavy se na chvíli oddělí, ale většinu činností dělají společně. Jediné, co může hráčům zhýčkaným dnešním trendem her s otevřeným světem vadit, je fakt, že hra je čistě lineární bez jakékoliv větší volnosti. Nicméně i chlapi na útěku se občas musí zastavit a užít si nějakou zábavu. O tu se starají různé minihry v průběhu celé hry. Ačkoliv jsou tyto aktivity volitelné, a nijak nezapadají do hlavního příběhu, většina hráčů je určitě nemine a alespoň jednou vyzkouší. Každá je totiž nastavena tak, abyste se spoluhráčem mohli soupeřit proti sobě. Který z vás odpálí více homerunů? Nebo nahází vyšší skóre v šipkách? Máte rádi hudbu? Tak si zahrajte na benjo či piano! Výborné zpestření a mírné vytržení z lineárnosti celého titulu.

HODNOCENÍ: 8/10


 

ostatní parametry

Vzhledem k tomu, že hra je velmi lineární a pouze v několika situacích je možné vyřešit ji více způsoby, není moc pravděpodobné, že jí budete hrát více než jednou. My jsme si podruhé pustili pouze závěrečnou pasáž, abychom viděli i druhé zakončení, ale celou hru procházet znovu nám přišlo zbytečné. Samozřejmě se nabízí možnost prohodit si postavy, ale ani jedna z nich nevyniká žádnou „speciální schopností“ a u většiny činností je to pouze na vaší domluvě, jestli ji vykoná ten či onen. Například zda bude Leo ten, kdo zaměstná strážného, aby Vincent mohl proklouznout do skladu, nebo naopak.

A Way Out působí opravdu velmi filmově a společně s velmi dobře vyřešeným rozděleným obrazu a hratelností se jedná o počin, který je opravdu jedinečný. To je na druhou stranu velká škoda, ale také to hře připisuje hodně plusových bodů – vždy nás potěší, když můžeme hrát trochu něco jiného, než co známe ze všech ostatních her. Navíc za velmi příznivou cenu zhruba 700 Kč.

HODNOCENÍ: 8/10


 

celkový dojem

Zábavná akce, která svým pojetím kooperace nemá v současné době konkurenci, to přesně je A Way Out. I přes menší nedostatky, jako je například celková doba hratelnosti nebo skoro nulová znovuhratelnost, jsem si hru velice užila. Velkolepá interaktivní podívaná, na kterou budu určitě dlouho vzpomínat.

 hodnoce_awayout

Assassin’s Creed: Rogue Remastered – recenze

Kdo se nemohl nabažit hraní za Connora v Assassin’s Creed 3, nebo charismatického Edwarda z Black Flag, je pro něj Assassin’s Creed: Rogue jako dělaný. Remastrovaná verze, která vychází pro Playstation 4 a Xbox One, dostala lepší kabátek a veškerý bonusový obsah v podobě nových misí a doplňků pro hlavní postavu.

ACR ship

příběh

Příběh se odehrává v čase Sedmileté války mezi díly Assassin’s Creed 3 a Assassin’s Creed 4: Black Flag a lehce zasahuje do Kenwayovské ságy. Mladý Shay Patrick Cormack je oproti svým předchůdcům, kteří se postupně do bratrstva museli dostat, asasínem už od samého začátku hry. Díky neblahým událostem, které se ho osobně dotýkali, se rozhodl z bratrstva odejít. V tuto chvíli se z poloviny 18. století dostáváme do přítomnosti, kde jsme jako zaměstnanci společnosti Abstergo, která je největší templářskou organizací. Toto již známe z dílu s podtitulem Black Flag a nyní se sem podíváme znovu a čeká nás zde několik úkolů při obnovování celé sítě, kterou jsme ve čtvrtém díle naopak hackovali. Tyto mise mohou trochu ubírat na plynulosti hlavního příběhu, na druhou stranu nejsou nijak zvlášť dlouhé a představují zajímavé zpestření hratelnosti a vysvětlení všech souvislostí.

ACR shay

Když se do Severní Ameriky vrátíme, Shay už je mnohem zkušenější, uznávanější a je nazýván mistrem… mistrem Templářem. Jeho touha po pomstě je tak silná, že se rozhodl přidat se k největšímu nepříteli asasínů, se kterým má největší šance na úspěch. Jeho výhodou je také to, že zná všechny schopnosti a techniky asasínského řádu a může tak lehce předvídat jejich další kroky. Samozřejmě si tímto krokem nakreslil na záda kříž a celý příběh začíná nabírat na obrátkách.

Scénář, dialogy a jednotlivé postavy jsou napsány velmi dobře a uvěřitelně. Příběh plyne velmi svižně a díky jeho kvalitě (a zhruba poloviční délce oproti jiným dílům) se do finále dostanete dříve, než byste čekali. V tomto ohledu můžeme být rádi za vedlejší aktivity, které herní dobu prodlužují. Ale o těch až později.

HODNOCENÍ: 9/10


 

grafika

Jak je tomu u remasterů zvykem, můžeme se i tady dočkat vylepšené grafické stránky. Kromě lepšího vykreslování stínů, kvality světel a větší rozmanitosti davů je celkový průběh hrou mnohem plynulejší. Nejvíce však tyto rozdíly pocítí majitelé konzolí Playstation 4 Pro nebo Xbox One X, kde hra poběží v nativním 4K rozlišení, na standardních verzích konzolí pak v rozlišení 1080p.

HODNOCENÍ: 7/10


 

hratelnost

Představte si AC:3 a AC:4 smíchané dohromady, okořeněné několika novinkami. Rogue spojuje to nejlepší z obou dílů, ať už se jedná o rozmanitost prostředí, lov zvěře, námořní mise nebo vylepšování vaší lodi. Během plnění úkolů, různých námořních bitek nebo vykrádání nepřátelských základen pro ni budete získávat materiál na vylepšení, například pro zpevnění trupu nebo průraznost děl. Celkově se v tomto díle dočkáte lepších a efektivnějších upgradů lodi, kde navíc přibyly malé kulomety, které se dají využít při více kontaktních bitvách. Jednou z novinek je také vypouštění ohně ze zádi lodi, které pomáhá jak při úniku z bitvy, tak při prorážení tvrdého ledu.

Jelikož je Shay bývalým asasínem, je vycvičen v bojových uměních stejně jako jeho nepřátelé a jak jsem psala výše, umí tedy předvídat jejich kroky. S tím je spojený i jeden z nových prvků – samotní asasíni po něm půjdou, takže na vás při procházení měst mohou útočit z keřů, střech či jiných míst pokud se k nim dostanete moc blízko. Při používání orlího pohledu se všem těmto útokům dokážete vyhnout a zároveň jejich techniky použít přímo proti nim, ale stačí jediná chyba a balancujete na hraně života a smrti.

acrogue.png

Samotný hlavní příběh není nikterak dlouhý a celkově zabere něco málo kolem deseti hodin. Nicméně se tu ale nachází řádka vedlejších aktivit, ať už se jedná o hledání truhel s pokladem, chytání poletujících listů s písničkami pro vaši posádku, dobývání pevností nebo hledání pokladu pomocí map se souřadnicemi. Všechny zmíněné věci (a ještě pár dalších) se rozprostírají na třech velkých územích, které se svou lodí lze prozkoumávat. Díky těmto aktivitám se herní doba může protáhnout až na 40 hodin.

Zatím to vypadá, že hru stále vychvaluji, ale určitě se najde několik věcí, které mě na ní frustrují. A to je například nedoladěné ovládání. Průběh je ve většině případů velmi plynulý, ale častokrát se mi stává, že má postava neskočí tam kam potřebuji, a dokonale tak zkazí důležitou akční sekvenci. Tím se dostávám k další věci a to je špatná reakce hry na příkazy. Po zmáčknutí konkrétního tlačítka postava neudělá to, co by měla, a v tu chvíli se ovládání na malý moment zasekne. Musím podotknout, že s tím samým problémem jsem se setkala i u počítačové verze. Bohužel kvůli tomuto problému, který by měl právě onen remaster řešit, ztrácí pár bodů na hodnocení.

HODNOCENÍ: 7/10


 

ostatní parametry

Původně hra vyšla v roce 2014, shodou okolností ve stejný den jako další velký díl – Assassin’s Creed Unity. Bohužel kvůli špatné propagaci a marketingu byl Rogue chtě nechtě odstrčen do pozadí, a tudíž se tolik nedostal do povědomí fanoušků. Může za to i fakt, že vycházel pouze na starší generaci konzolí, zatímco Unity už na generaci novou. Což je určitě škoda, protože tento díl by neměl být opomenut, jelikož vyniká opravdu skvělým příběhem a zasazením. Pokud byste ale v tomto díle čekali českou lokalizaci, jako třeba u novějších dílů, tak vás bohužel zklamu. Ani remaster jí do hry nepřinesl, ale fanoušci na ní už delší dobu aktivně pracují, tak snad se jí dočkáme co nejdříve.

HODNOCENÍ: 5/10


 

celkový dojem

Titul byl původně vyvíjen na starší generaci konzolí (Playstation 3, Xbox 360, později vyšel i na PC), tudíž od něj nemůžeme čekat převratné nové prvky. Prakticky se jedná o sequel k pirátskému dílu, který jede na stejném enginu, takže veškeré herní mechanizmy byly zachovány a ani remaster nám do hry nepřidal nic nového. Snad jen bonusové námořní mise a pár obleků a zbraní.

Ačkoliv byl Assassin’s Creed: Rogue zastíněn dalším titulem ze série, určitě by neměl zůstat bez povšimnutí. I přes kratší herní dobu dominuje nejzajímavějším a nejtemnějším příběhem a hlavním hrdinou z celé asasínské série.

hodnoce_acrogue

Warhammer: Vermintide 2 – recenze

Svět Warhammeru udělal obrovský skok od doby, kdy byl projektem pro pár lidí, kteří si stavěli, barvili a poté bojovali s figurkami kdesi ve sklepě jednoho z party kamarádů. K dnešnímu dni vyšlo několik edic pravidel stolní hry, desítky videoher a stovky knížek. Vermintide je příběhově trošku černou skvrnou na hráčské duši, protože ukončuje staré a přináší Age of Sigmar, o kterém mnoho zapřisáhlých fanoušků tvrdí, že vlastně neexistuje.

vermintide2_1

příběh

Příběh přímo navazuje na události z Warhammer: End Times – Vermintide. V předchozím díle byli hrdinové zajati podlými Skaveny, rasy krysích humanoidů, což vedlo k pádu města Ubersreik. Začínáte tedy jako zajatec a nezbývá vám, než si prosekat cestu hordami chaosu a skavenů. V průběhu této cesty zároveň osvobodíte své staré přátelé. Ačkoliv přátelé je dosti silné slovo, kdo kdy viděl, aby se silný trpaslík přátelil se zákeřným elfem?

Příběh hry samotné je tedy velmi jednoduchý a další drobné detaily se člověk dozví pouze při výběru mapy a na načítací obrazovce. Na druhou stranu, k tomuto typu hry není třeba rozvleklý příběh a nikdo nečekal ukecané RPG. Trošku mi zde chybí tzv. „kodex“, který se postupně doplňoval v prvním díle a hráče seznamoval se světem Warhammeru. Nebyla by to však hra z vesmíru Warhammeru, kdyby hráče nedonutila ponořit se hlouběji do studny jménem Starý svět. O příběhu End times by se daly popsat celé stohy papíru (což se ostatně i stalo), ale to by bylo na samostatný článek. Shrnutí je tedy takové, že Warhammer: Vermintide 2 pracuje s příběhem velmi dobře, citlivě a hráče rozhodně nezahrne stovkami řádků textu.

HODNOCENÍ: 7/10


grafika

Na mé sestavě hra běží velice slušně na středně vyšší detaily, takže optimalizace není vůbec špatná, vezmeme-li v potaz, že se na obrazovce mnohdy pohybují i desítky postav, oblaka plynu, požáry a další efekty, které si z procesoru ukrojí. Nejde sice o extrémně realistickou grafiku, ale temné a depresivní vykreslení světa je zde podáno velmi citlivě a skvěle se na něj kouká. Tu ulítne noha, támhle ruka a občas se nepřítel rozprskne ve velmi efektní spršce krve. Grafická nastavení nabízí mnoho možností, jak si hru vytvarovat k obrazu svému. Každý jeden řádek je přehledně popsán a nechybí ani detaily o tom, jestli ta či ona změna zatíží procesor nebo grafickou kartu, a hlavně jak moc. I na střední detaily vše vypadá moc hezky a na ty nejvyšší budete mít strach, že vám monitorem proskočí do klína krysa.

Co se týče zvuku, hráč má k dispozici základní nastavení hlasitosti, rozložení zvukové aparatury a samozřejmě nastavení pro hlasovou komunikaci. Ke zvuku musím dodat hlavně to, že efekty jsou opravdu povedené. Když váš spoluhráč vystřelí z bambitky, nelze to přeslechnout. Kladiva dopadají za zvuku tupého úderu a sekyry se zasekávají za doprovodu někdy až nechutných zvuků. Skvělá práce je také slyšet za dabingem postav, všechny hlasy perfektně sedí a špičkování jednotlivých postav mezi sebou se nikdy neomrzí. Zdá se, že Fatshark opravili i celkem vtipný bug, který některým povoláním propůjčoval hlášky jiných. Škoda, chtěl jsem věřit tomu, že Zabíječův daleký skok mezi hromadu nepřítel a divoké víření seker je opravdu starým Hraničářským trikem.

HODNOCENÍ: 9/10


hratelnost

Zde se dostáváme k jádru pudla (nebo skavena, a že jich uvidíte!). Hra nabízí neskutečné množství zábavy. Základní herní mechanika je dosti jednoduchá – vyberete si mapu (nebo necháte výběr na hře, za což budete odměnění lepší šancí na loot – o tom později), dostanete jasný cíl a za tím jdete. Takto můžete jít ve skupině až čtyř přátel, s pomocí botů nebo s náhodnými hráči. V průběhu hry je skupina zavalována monstry, válečníky chaosu, krysáky, nebo speciálními jednotkami. Variabilita nepřátel je opravdu velká a naštěstí se neopakuje situace z prvního dílu, kdy byly všude jen krysy. Nepřátelé můžeme rozdělit do čtyř kategorií – normální, speciální, miniboss a boss. Normálních jednotek je nejvíce a obvykle nabíhají na hráče v hordách, ačkoliv jsou nejjednodušší na zlikvidování, hráče může jejich množství udolat. Speciální jednotky pak mají kromě zvýšené vydrže obvykle i nějakou nepříjemnou mechaniku. Potrápí vás tedy rotační kulomety, vrhači plynu, plamenometčíci či skavení vrahové, kteří mohou hráče poslat za Sigmarem velmi rychle, pokud zůstane sám. V případě, že je hráč přemožen, mohou mu ostatní pomoci na nohy. Pokud je zabit úplně, na chvíli zmizí z mapy a následně se skupince objeví možnost ho vysvobodit na jednom z checkpointů. Pokud padne celé skupina, jde o konec hry.

vermintide2_2

Co se týče obtížnosti, nabízí hra 4 módy, kdy každý vyšší je znatelně obtížnější než ten předchozí. Zatímco recruit je dobrý pro seznámení s hrou a skupince hrdinů je odpuštěno mnohé, legenda je zcela nekompromisní a hráči jsou trestáni za každou chybu. A abych nezapomněl, na vyšších obtížnost už funguje i friendly fire, takže mít v partě trpaslíka s plamenometem je občas velice problematické. Za úspěšné dokončení mise je hráč odměněn truhlou, kde se maximální síla výbavy určuje právě dle dokončené obtížnosti. V případě, že chcete zvýšit odměnu, lze jit do mise s tzv. heroickým skutkem, který obvykle hru dost znepříjemňuje, jasně definuje, co je třeba udělat, ale také garantuje další truhlu. Na tyto mise je třeba se připravit, protože na skutek, kde není možné sebrat jakékoliv náboje, není moudré vzít partu složenou pouze z pistolníku a střelců z luku.

Jak bylo zmíněno, odměna následuje pouze za úspěšné dokončení mise. Kromě obtížnosti, která ovlivňuje, jak silnou výbavu lze z truhlice dostat, lze ovlivnit i vzácnost truhlice. Nejde o náhodné přidělení bodů či odměnu za odvedenou práci. Hráči mohou v průběhu mise posbírat až tři tomy (který zabírají místo léčivého předmětu), až dva grimoáry (které zabírají místo pro další lektvar a celé partě odeberou drahnou část maximálního života) a několik kostek. Všechny tyto bonusy se po úspěšném dokončení mapy posčítají a dají dohromady truhlu. Čím lepší truhla, tím větší šance na vzácnou, či dokonce legendární, kořist. Ve druhém díle se naštěstí neopakuje situace s náhodnou kořistí z dílu prvního. Padnou tedy pouze předměty pro postavu, se kterou zrovna truhlu otevíráte.

Kromě úspěšného dokončování misí, lze získat výbavu i craftingem, který je velmi logicky uspořádán do několika kategorií a umožňuje vytvořit či rozebrat přesně to, co chcete. Pokud nějaké vybavení nechcete, můžete ho rozebrat a z materiálů pak postavit novou zbraň, či vylepšit stávající. Vše je rychlé, svižné a člověku přejde logika celého craftingu velmi rychle do krve. Paráda!

K dispozici je pět postav, kdy si každá může zvolit jedno ze tří povolání. Kromě toho, že se od sebe všechny postavy velmi liší, povolání se liší snad ještě více. Na výběr je například trpasličí tank Ironbreaker, který jako jediný může používat dračí zbraně, které nepotřebují náboje. Nebo třeba na pohled křehká, ale smrtonosná kouzelnice, specializující se na hrátky s ohněm, které se jí ovšem mohou ošklivě vymstít.

Každé povolání má pak strom talentů, který umožňuje přizpůsobit herní styl potřebám každého. Talenty se odemykají postupně, takže hráč má vždy čas si vyzkoušet všechny. Mezi talenty lze přepínat vždy mezi misemi. Žádná volba s vámi tedy nemusí zůstat až do konce věků. Spolu s opravdu velkou škálou použitelných zbraní lze například z tanka udělat velice silného střelce. Nicméně faktem zůstává, že pokud je hlavním zájmem probíhání nejtěžší obtížnosti, je nutné držet vše v mantinelech jednotlivých povolání a tanka nechat tankem. Maximální úroveň každé postavy je 30, kde levely se přenáší mezi povoláními. Po třicátém levelu zkušenosti stále nabíhají, ale už neslouží k ničemu jinému než získávání truhel s kořistí.

Abych vše shrnul – díky skvělému systému kořisti, rozdělení povolání a postav a dobře udělanému craftingu, je znovuhratelnost zaručena. Pokud si sežene pár kamarádů, budete se všichni královsky bavit.

HODNOCENÍ: 9/10


ostatní parametry

Vermintide 2 přichází s podporou několika zajímavostí, první z nich je systém TOBII Eye Tracking. Tato technologie, pokud máte správný hardware, odemyká možnost zaměřovat nepřátele pouze pomocí očí. Bohužel jsem neměl možnost tuto otestovat, nicméně reakce se zdají být kladné. Pokud náhodou máte možnost, rozhodně si tento nový zážitek zkuste.

Druhou technologií je implementace Twitche. Vermintide lze propojit se streamovací službou Twitch, nastavit pravidelnost hlasování a spustit misi. Je pak čistě na divácích, jak moc velkou šanci na přežití bude skupinka mít, protože některé volby jsou doslova milost nebo rozsudek smrti. Inu skvělá zábava na dlouhé večery.

vermintide2_3

Co se týče dalšího vývoje hry, patche vycházejí pravidelně, Fatshark aktivně komunikuje s komunitou a opravuje bugy, kterých bohužel bylo při vydání dost. Hra občas z neznámých důvodů padala a zasekávání o textury bylo na denním pořádku. S technickými problémy, která vyřeší budou až budoucí patche a přidání dedikovaných serverů, je hostování her samotnými hráči. Pokud má host špatný internet nebo mu hra spadne, dojde obvykle k restartu mise, což hlavně u vyšších obtížnost dokáže naštvat. Dle roadmapy, kterou vývojáři poskytli, můžeme očekávat dedikované servery, podporu steam workshopu, nové mapy a DLC s dalším obsahem.

HODNOCENÍ: 8/10


celkový dojem

Warhammer: Vermintide 2 je skvělou ukázkou toho, jak lze citlivě spojit obrovský a rozsáhlý svět s lokálním konfliktem a bojem o přežití. Hra nabízí frenetickou akci a napětí, spojenou s výbuchy radosti. Dobrá grafika spojená se skvěle podaným systémem boje napomáhá k totálnímu propadnutí do temnoty Warhammeru. Takže není čas ztrácet čas – popadněte luky, sekery, krumpáče a granáty, čeká nás špinavá práce.

Varování od autora – Hra trpí syndromem „ještě jednu mapu a končím“, může a bude zodpovědná za probdělé noci. Nedoporučuji ji tedy zapínat večer na jednu rychlou hru před spaním. Inu, varoval jsem vás.

hodnoceni_vermintide2